Můj příběh

Od malička jsem byl spíš introvertní povahy – dokázal jsem celé hodiny zkoumat, jak věci fungují, a rozebírat je, abych pochopil jejich vnitřní mechanismy.

Na chalupě u babičky jsem objevil starý šlapací šicí stroj. Nejprve jsem jen pozoroval, jak se jednotlivé části hýbou v dokonalé souhře. Brzy jsem se ale pustil i do prvních stehů – babička mi ukázala, jak se navléká nit, a já z vyřazených prostěradel začal šít utěrky. Tyto první pokusy zůstaly spojené s dětstvím a se starým strojem na chalupě.

O mnoho let později, při zařizování vlastního bytu, jsem se ke stroji vrátil. Potřeboval jsem zkrátit závěsy, přešít povlaky a upravit textilie v domácnosti. To byl okamžik, kdy jsem si pořídil vlastní šicí stroj. Díky internetu, tutoriálům a snadno dostupným informacím jsem se začal učit více o látkách, technikách a postupech, a zjistil jsem, že šití mě nejen baví, ale také uklidňuje.